Štěně roste, jeho organismus se bouřlivě buduje a to obnáší velkou potřebu stavebních prvků. A nemalou porci spotřebuje na dobití energie, aby mohlo řádně řádit. Proto štěně žere prakticky jako kyselina sírová a pokud ne, měli byste zbystřit a dávat pozor, aby se z nežravosti nevyklubal zdravotní problém. K přirozenému úbytku „žravosti“ dojde ve chvíli, kdy je dokončen základní růst kostry, tedy v období, které spadá to tzv. psí puberty. To se neděste.
Jak často se tedy štěňata krmí? Na pět denních dávek má štěně nárok ve svém druhém měsíci. Ve třetím měsíci už by se mohlo spokojit se 4 porcemi denně. Ve 4 měsících by mělo svoji mističku dostat 3x denně, v 5. měsíci, kdyby byl problém krmit stále 3x denně, se může přejít ke krmení 2x denně. U takové frekvence již někteří psi zůstávají celoživotně, pokud myslíte, že pejskovi stačí jídlo jednou denně, počkejte na ukončení růstu.
Co takové štěně jí? Odmítám se pouštět do polemik, zda jsou lepší granule, nebo čerstvá strava. To prostě žádný zastánce granulí nemůže vyhrát. Zásadní předností granulí je POHODLNOST. Je neskutečně snadné sáhnout do pytle, nabrat porci a vhodit ji do misky. Nutí nás k tomu uspěchanost doby. Pokud tedy volíte granule, je nasnadě, že vybíráte z přeširoké palety nabídek. Pokud vám na psovi záleží, saháte především po Prémiovkách a Superprémiovkách, jsou mnohem dražší, než supermarketové obdoby, ale máte naději, že pes dostane většinu potřebných živin. Vybírejte krmiva, ve kterých je ve složení na prvním místě maso. Pokud možno co nejméně obilovin, hlavně těch „lepkatých“. Při výběru krmiva se můžete řídit srovnávacími žebříčky, které vyhledáte na internetu, ale především musíte sledovat, jak to které krmivo vašemu psovi svědčí. To co vyhovuje jednomu, nemusí sedět druhému a může se jednat třeba o nejkvalitnější značky. Každý pes totiž může reagovat na jednotlivé složky jinak. V každém případě se vybírají granule pro malá plemena a štěněcího typu, protože štěně má vyšší nároky na živiny, než dospělý pes.
Štěňatům se granule namáčejí. Namáčet můžete do vody i do nejrůznějších vývarů. Granule se nekombinují s čerstvým jídlem (a to ani jako příloha), protože organismus dává při zpracování přednost masu a granule zatím v zažívacím traktu botnají a čekají, trávení spíš brzdí, takže pokud chcete stravu kombinovat, dáváte granule tehdy, když po nich následuje delší přestávka , tedy nejlépe na noc. U nás je dostávala štěňata před spaním.
Dopoledne se podávala „mléčná snídaně“. Při krmení štěňat se preferují především zakysané výrobky. Jogurt, kefír, tvaroh. K doplnění lze použít rozmixované ovoce (banán, borůvky, jablko, hruška), med, vaječný žloutek, spařené ovesné vločky.
Nejdůležitější pro psa je ovšem maso, takže následují dvě denní porce masa. Maso má zhruba 22% bílkovin, což je optimální pro zdravý růst. Štěňata pak rostou hezky pomalu a rovnoměrně, jsou krásně nasvalená, takže netrpí klouby a můžou se správně vyvíjet.
Krmná dávka pro štěně: množství 4-6 % váhy (podle jedince i méně či více – sledovat!)
Maso 50% + kosti 30% + příloha 20% krmné dávky.
Maso pokud možno syrové, kosti VŽDY syrové.
Maso nemusí být samá svalovina (příliš fosforu), naopak, „méně“ kvalitní maso, vnitřnosti, směsi s obsahem chrupavek a kostí je to pravé pro našeho psa. Hodí se odřezky, šlachy, chrupavky a jiný „odpad“. Střídáme maso a vnitřnosti tak, aby krmná dávka byla pestrá. Vnitřnosti jsou velmi vhodné (srdce, žaludky), ale pozor na játra a slezinu – jen v nepatrném množství, jsou hrozně projímavé. Dršťky (nejlépe neprané, pokud to zvládnete, protože to je fakt hrůzná surovina), vemínko (tučnější). Ryby (syrové i s kostmi – velké kosti ale raději nadrtit) . Maso nakrájené na malé kousky, časem se zvětšují až na velikost, kterou je pes schopný polknout. Kosti – k jídlu měkké – křídla, skelety, krky (rozdrtit paličkou „na kaši“). Až pejsek povyroste, můžeme přidat kachní krky, králičí a vepřové kosti. Z hlediska vápníků jsou nejlepší kuřecí skelety. Na okus – velké kosti a klouby – musí být tak velké, aby je štěně nemohlo spolknout najednou!!! Štěně nenecháváme s kostmi samotné. Tím méně v přítomnosti další potravní konkurence. Ono se pak opravdu pokusí kořist zhltnout vcelku, aby o ni nepřišlo! (To platí i u velkých psů – naše výcvikářka jen tak tak psovi zachránila život, když mu rvala kost, která ho dusila, ze chřtánu – nic moc zážitek)
Přílohou k masu je pak ZELENINA a obiloviny. Obiloviny – rýže, jáhly, pohanka, kroupy a spařené mleté ovesné vločky (nejlepší mají v Lídlu) a dává se jich opravdu málo (10% přílohy). Zeleninu mixuji – protože mám skutečně šikovné vybírače (z „rizota“ v misce zůstane jen mrkev a hrášek), dává se buď vařená, nebo spařená. Může se i strouhaná syrová, ale většinou plní jen roli vlákniny. Jaká zelenina? Která psovi chutná. Například mrkev, petržel, brokolice, červená řepa, topinambur, listová zelenina – čínské zelí, salát, rukola. Kysané zelí – psi většinou milují.
Do masové dávky lze přidávat doplňky stravy, např. Pangamin, mořské řasy, minerální doplněk, občas lžičku kvalitního oleje, oblíbený u psů je lososový olej.
Při sestavování jídelníčku štěňat jsem se držela knížky BARF krmení psa přirozenou stravou Kateřiny Novosádové. Asi jsou na trhu i jiné publikace na toto téma, ale tahle mi vyhovuje, jednak je přizpůsobená českým reáliím, jedna obsahuje podrobný popis všeho možného, co psům prospívá i škodí a neposlední řadě má již hotové jídelníčky, které inspirují a povzbudí i k vlastním kombinacím. Krmení je přizpůsobeno věku psa, je rozebrán jídelníček březích a kojících fen a v neposlední řadě obsahuje i diety, pokud dojde ke zdravotním potížím. Zkrátka, je to taková velmi praktická psí kuchařka a beru ji do ruky kdykoliv si nejsem něčím jistá.
Pokud štěně prospívá, není ani tlusté, ani hubené, pokud jeho exkrementy v pohodě sbíráte do sáčku, pak krmíte pravděpodobně dobře. Pokud zareaguje na nějakou novou potravinu řidčím – řídkým výkalem, necháme štěně půl dne vyhladovět a pak nabídneme osvědčený dietní chod – vařené kuřecí a rýží a vařenou mrkví. Případně dietní chod zopakujeme, dokud si nejsme jisti, že je trávení opět v pořádku.
Ohledně váhy štěňat se lze opět setkat s protichůdnými názory, někdo udržuje rostoucího psa v extrémní štíhlosti, až vychrtlosti. To si vždycky vzpomenu na slova jednoho starého veterináře, který mi řekl, že má rád buclatá štěňata, že když štěně onemocní, strašně rychle ztrácí na váze a když nemá z čeho brát, je to pro něj fatální. Tak se snažím držet středu – ani tlusté – ani hubené štěně. Pokud má rostoucí pes dostatek pohybu, pak se jídlo ve smyslu tloušťky málokdy projeví.
Ať už budete psa krmit klasicky, nebo moderně, přeji mu především, aby mu chutnalo a drželo se ho pevné zdraví až do pozdního věku.